Dobrovolnictví v Thajsku byla pro mě pomyslná “Slepičí polévka na duši”. Měl jsem za sebou několik let práce v korporátu a psychicky jsem byl v bublině nedůležitých problémů a stoupajícího stresu. Díky dvěma týdnům práce s dětmi v hezkém prostředí jsem dokázal víc vypnout než na několika “klasických” dovolených před tím dohromady. K tomu mě to i inspirovalo k několika komunitním projektům v Čechách, díky kterým dokážu psychicky odpočívat i doma. Určitě doporučuji, stačí jenom překonat ten prvotní strach.
